Samozřejmě, že kolem konce roku 2019 a po začátku roku 2020 jsem si párkrát zavysílal na FT8 i jinak. Je jasné, že nové stanice už nebudou přibývat tak rychle, pokud neudělám nějaké zásadní změny ve svém vybavení. Takže dnešní stav (13.1.2020) je tento:

• 777 spojení
• 600 stanic
• 112 lokátorů
• 27 zemí (přibyly T7 a UA2)

Tabulka FT8 tropo spojení >800 km:

Stanic vzdálených víc jak 600 km je celkem 81.

Tabulka nejslabších dekódovaných signálů (na obou stranách):

Poznámka: Z této tabulky by se zdálo, že lépe vysílám než přijímám, ale vzhledem k nulové informaci o vybavení stanic na druhé straně z toho nevyplývá vůbec nic, snad jen to, jak slabé signály mohou být ještě použitelné.

Zavysílal jsem si i o Geminidách v prosinci (10 QSO) a trochu i o Kvadrantidách v lednu (5 QSO) provozem MSK144. Je to podle mne jediný mód, umožňující 100% random (náhodná) spojení – výsledek dekódování je jednoznačný a bezchybný. S potěšením jsem zjistil, že jeho používání je stále rozšířenější i ve střední a západní Evropě. Problémem zůstává nejednoznačnost časování sekvencí vysílání/příjem, kdy pro volací kmitočet 144,360 MHz platí doporučení IARU , tj. 30/30 sekund, ale program umožňuje (a je to jeho defaultní nastavení) 15/15 sekund, což by se jevilo v případě silnějších rojů jako výhodnější. Nelze však obě časování na jednom kmitočtu kombinovat, vzniká rušení, stanice (random – bez domluvy) mohou vysílat „proti sobě“ atd. Zatím ctím pravidlo 30/30 na 360, 15 po domluvě jinde. Ale s tou domluvou se bohužel ztrácí kouzlo čistého randomu.

Změny ve vybavení jsou naprosto nutné, jen musím počkat na jaro. Nová anténa 9 el. DK7ZB je připravená, zbývá pořídit vhodný stožár (min. 10, lépe 12 m) a nový rotátor Yaesu. Zkusím také aplikovat nízkoztrátový „pancéřový“ koax.