FT8 – kdy je QSO platné?

Vycházím z toho, že spojení je platné a může být zapsáno do deníku, pokud obě stanice přijmou tyto informace:

  • Volací znaky
  • Reporty
  • QRA lokátory

Příklad 1: Volám protistanici, která volá výzvu:

  • CQ DL5XXX JO51
  • ———————-
  • DL5XXX OK2WO JN89 (TX1) – mám jeho znak a lokátor
  • OK2WO DL5XXX -10 – má můj znak a lokátor
  • DL5XXX OK2WO R-10 (TX3) – mám jeho report
  • OK2WO DL5XXX RRR (nebo RR73) – má můj report, QSO je kompletní, lze zapsat
  • DL5XXX OK2WO 73 (TX5) – potvrzuji zapsané QSO – nepovinné, leč zdvořilé

Celkový čas 60 (+ 15) sec.

Příklad 2: Volám výzvu:

  • CQ OK2WO JN89 (TX6)
  • —————————–
  • OK2WO DL5XXX JO51 – má můj znak a lokátor
  • DL5XXX OK2WO -10 (TX2) – mám jeho znak i lokátor
  • OK2WO DL5XXX R-10 – má můj report
  • DL5XXX OK2WO RRR (nebo RR73) (TX4) – mám jeho report, QSO je kompletní, lze zapsat
  • OK2WO DL5XXX 73 – nepovinné, leč zdvořilé

Celkový čas 60 (+ 15) sec.

Co z uvedených příkladů vyplývá pro praktický provoz?

  1. Je lépe používat RR73 místo RRR – software protistanice může být nastaven tak, že pro zápis do deníku potřebuje dekódovat řetězec 73.
  2. V případě, že přijmeme RRR (nebo lépe RR73), je QSO platné bez dalšího. Relaci TX5 (73) vysílat nemusíme (ale můžeme 🙂 ). 
  3. Pro běžný provoz, především na VKV, nepřeskakovat při volání stanic, volajících výzvu, relaci TX1. Je sice pravda, že si protistanice může zjistit náš lokátor jinou cestou (KST, QRZ.com, PSK Reportér…), ale není to vždy možné a taky to není úplně fér.

 

Já a dva metry – trocha historie…

Přiznám se, že nejsem příznivcem hulákání do mikrofonu, SSB jsem nikdy moc neprožíval a za špičkový radioamatérský způsob komunikace považuji telegrafii, a už to tak zůstane. Na druhou stranu pokles sluneční aktivity a také pokročilejší věk mě přivábily opět na pásmo 2 m, tedy „dlouhé vlny VHF“. Přiznám se, že pro mne toto pásmo bylo vždy lákavé, už od dob mých radioamatérských začátků. Tehdy jsem jako své druhé zařízení postavil dvouelektronkový vysílač E88CC + E180F řízený krystalem z RM31, pořídil EK10 s konvertorem a udělal svá první spojení (jak jinak než CW!) na pásmu 144 MHz z Prahy do Krkonoš a Krušných hor s balkónovou anténou.

Následovala dlouhá přestávka, kdy dva metry pro mne jako pro mnoho jiných hamů znamenaly občasnou účast na Polním dnu či v některém jiném zavodě s klubovní stanicí. Poněkud se to změnilo až po roce 1985, kdy vyšel návod a dal se sehnat plošný spoj na tranzistorový transceiver Kentaur Jirky Sklenáře OK1WBK. Toto zařízení jsem si postavil, samozřejmě s pár změnami podle svých materiálových možností, a doplnil koncovým stupněm s elektronkou QQV06-40. Tento produkoval až 100 W výkonu. 

Toto zařízení jsme používali v kontestech v klubu OK2KZR. Nejradši jsme vysílali z „kadibudky“, což byl malý domeček opuštěného markeru 7 km před prahem dráhy 10/28 letiště Brno-Tuřany. Prostor cca 2×2 m, ale byla tam elektřina! Dnes je toto místo označeno na mapy.cz jako vyhlídka, domeček tam už dávno není, ale tehdy byla pro nás výška 289 m ASL pravým požehnáním. V dobách největší slávy jsme tam stavěli dokonce 4 x F9FT vlastní výroby, otáčené ručně šnekovým převodem z vojenského zaměřovače ARP-6. Jakou jsme měli radost, když se nám podařil „DX“ z Itálie nebo z Německa…

Já sám jsem byl od roku 1981 rozvedený. Po nějakém čase jsem dostal samostatný byt v novém sídlišti Brno-Slatina, v nejvyšším patře čtyřpodlažního domu. Bylo to na kopci nad Brnem, 290 m ASL. Jak jinak, než že jsem na balkóně postavil stožárek s 12 prvkovou Yagi, vyrobil rotátor z motoru ovladače klapek IL-14 a začal vysílat na dvoumetru k velké radosti souseda v domě naproti, kterému jsem mazal barvy na jeho milované TV Tesla Color. Takže vysílání probíhalo v době, kdy jsem měl po noční a soused nebyl doma. O závodění nebo o vysílání o víkendech nebyla řeč, to jistila „kadibudka“.

V roce 1995 došlo k mnoha zásadním změnám. Podruhé jsem se oženil, změnil volačku na OK2WO a z bytu ve Slatině jsem se odstěhoval na Vinohrady. Tam jsem měl možnost natáhnout G5RV, takže jsem vysílal na KV (vesměs s QRP zařízením). Po nějaké době jsme vyměnili byt za větší v Brně-Líšni, kde byly podmínky pro vysílání nepoměrně lepší, ale opět jsem zůstal na KV. S tím, jak se vyvíjela PC technika, jsem si oblíbil RTTY a HELL. V roce 2001 jsme se přestěhovali na venkov, do nového domu v Rudici. Výška 512 m ASL. Opět jsem se začal věnovat pásmu 2 m, i když jen příležitostně. Provozoval jsem transceiver ICOM IC-746 a vystřídal několik antén, které se točily na stožárku STA. Vesměs nechodivých, jako nejlepší se ukázala stará GW4CQT výroby Zach, upravená na impedanci 50 ohmů. Ta ostatně funguje dodnes, i když její „pertinaxový“ PL konektor moc důvěry nebudí.

Na 2m pásmu mě nejvíc mrzelo, že šířka 2 MHz obvykle zeje prázdnotou. Naštěstí existují občasné závody a aktivity, a pak také sem tam nějaké mimořádné podmínky, které to trochu rozhýbají. Bohužel telegrafie minimum, vesměs až v závěrech závodů nebo v noci, případně při Auroře (tu jsem zažil snad jednou nebo dvakrát…). Bavil jsem se občasnými spojeními přes meteorické odrazy, což umožňoval program WSJT a mód FSK441. Moje finanční ani technické možnosti mi nedovolily ani pomyslet na spojení odrazem od měsíce.

V poslední době se aktivita na dvoumetru zásadně zvedla s provozem FT8. Je to značka ideál: Zapnu rádio a PC s programem MSHV, naladím se na 144,147 MHz a sleduji, co se v pásmu +/- 1500 Hz objeví. Sleduji cvrkot na DX Clusteru, DXmaps, občas se přihlásím na ON4KST. Je-li šance na spojení M/S, není problém přejít na FSK441 nebo MSK144 a zkusit štěstí. Doby čekání na sporadiku či tropo jsou pryč. S FT8 mohu využít a také využívám i kratinkých, řádově minutových otevření pásma. Dost často zavolám výzvu do směru, odkud před čtvrt nebo půlhodinou vysílala zajímavá stanice, a ejhle – spojení se uskuteční. Automatizace funguje jen v rámci jednoho spojení, pro přepínání sekvencí TX/RX. Program MSHV správně vyžaduje, aby po každém spojení (které lze zaznamenat do deníku automaticky nebo ručně – tomu dávám přednost, vždy se snažím doplnit úplný QTH lokátor) musel operátor toto spojení vyresetovat ručně.

Provoz módem FT8 na dvoumetru je neuvěřitelně produktivní. Za rok a něco mám tímto provozem těch „vzácných“ Italů 58, víc než OK stanic (52). Zatím co dříve jsem byl přesvědčen, že na sever to ode mne moc nechodí a z Polska jsem dělal jen silné SP6, SP9 a vzácněji SP3 stanice, nyní je Polsko na druhém místě za DL se 158 QSO. Z Polska mi chybí už jenom 2 čtverce.

Já osobně provozu FT8 fandím v rozsahu, jak o něm píšu. Nejsem pro používání tohoto módu ve VHF/UHF závodech. Na krátkých vlnách v něm vidím z nouze cnost kvůli špatné ionosféře. Na dvoumetru má ale plné opodstatnění, stejně jako v „magickém“ pásmu 50 MHz.

FT8 vs. CW?

Na webu zásadních odpůrců módu FT8 se objevil zajímavý odkaz s porovnáním signálů FT8 a CW při stejné úrovni signál/šum. Je pravda, že ani toto, celkem asi reálné srovnání, není úplně férové, protože jednou ze zásadních výhod módu FT8 je možnost současného sledování více signálů v relativně širokém pásmu 3 kHz, ale budiž. I tak to podle mne vypadá, že si hoši z OK2KKW docela naběhli.

Zde je příslušný odkaz: https://olgierd.github.io/ft8-vs-cw/

Cituji komentář k odkazu:

As were many times discussed before, the FT8 mode has in signal / noise  readibility just minor advantage in comparison with CW telegraphy. The only (but disreputable) advantage of FT8 is for operators, who is not capable use telegraphy. However almost all FT8 QSOs are on VHF feasible to complete with standard CW modulation. Test it…

Here are measurments of Swedish collegues. Download yourself audio files and compare FT8 signal to noise ratio with strenght of the same signal level of telegraphy sound.

Jak již bylo mnohorát předtím diskutováno, mode FT8 má u signálů v šumu jen zanedbatelnou výhodu v čitelnosti ve srovnání s CW telegrafií. Pouze jedinou (avšak pochybnou) výhodou FT8 představuje pro operátory, kteří telegrafii nejsou schopni používat. Ovšem téměř všechna FT8 QSO je na VKV možno dokončit se standardním CW provozem. Vyzkoušejte si to.

Zde jsou výsledky měření ve Švédsku. Stáhněte si sami zvukové soubory a porovnejte údaj o odstupu signál/šum na FT8 a čitelnost stejně silného telegrafního signálu.

Nevím, odkud pochází tento komentář, na odkazované stránce není. Zvýraznil jsem, že „téměř všechna“ (co to je – některá ano, jiná ne..?) lze „dokončit CW“… Myslí se tím, že si stanici najdu na FT8 a pak ji přesvědčím na CW? To asi ne. V každém případě jsou tyto zvukové soubory velmi zajímavé. Zkuste si to sami. Já jsem při svém věku už asi opravdu nahluchlý, CW z ukázek jsem schopen přečíst tak do -17 dB, když si stáhnu šířku pásma. To se považuji za celkem schopného CW operátora, pokud jsem se v poslední době zúčastňoval VKV kontestů, vždy jsem pracoval výhradně CW a „vyzobával“ zajímavé, slabé a vzdálené stanice.

Teď si představme, že třeba na 144,050 MHz +/- 1,5 kHz pracuje (volá výzvu) několik CW stanic se signály v rozmezí +14 až -22 dB. Na FT8 kmitočtu 144.174 MHz vcelku běžná situace, pokud jsou jen trochu podmínky. Takže ladíme sem tam, hledáme… co asi tak přečteme, kolik a kterých stanic uděláme? Jasně, tyto situace jsou nesrovnatelné. Je možné, že za určitých podmínek, bez QRM/QRN, pokud o protistanici víme, lze udělat spojení při kolísání signálu únikem a pod. opravdu do -20 dB. Víc tomu šanci nedávám. OK, ale lze to srovnávat s průběžným sledováním podmínek, které se mění v řádu minut, s FT8? Já tvrdím, že nelze.

A to pomíjím, že švédští kolegové srovnávali signály do -22 dB. Já sám jsem dělal bez problémů spojení při úrovni -24 dB (zrovna před chvílí SP6URZ…) a viděl jsem kompletovat spojení i při úrovni -26 dB, to už je ale opravdu extrém.

Na závěr ještě odkaz na zajímavý článek zde. Je to anglicky, ale Google překladač funguje celkem uspokojivě. S tímto názorem já zcela souhlasím. Howgh.

 

Nový stožár

je doma, tedy v garáži. Jedná se o použitý, leč zánovní příhradový stožár od nějakého WiFi providera, s trojúhelníkovým půdorysem. Má celkem 4 díly po 2 m, dále 2 m nástavec s trubkou o průměru 50 mm a díl pro upevnění stožáru ke zdi. Betonový základ tedy není nutný, ale bude potřeba vytvořit patku, na které bude stožár stát. Ta by mohla být 0,5 m nad terénem, takže výška antény s rotátorem by byla 0,5 + (4 x 2) + 2 + o,5, tj. celkem 11 m nad terénem. Výška domu včetně střechy je asi 8,5 m, takže budu spolehlivě nad ním.

Práce mohou být provedeny na jaře, takže si zatím mohu připravit šrouby, třmeny a podobnou bižuterii, a hlavně sehnat rotátor (postačí G-450) za rozumný peníz.

S FT8 kolem Nového roku

Samozřejmě, že kolem konce roku 2019 a po začátku roku 2020 jsem si párkrát zavysílal na FT8 i jinak. Je jasné, že nové stanice už nebudou přibývat tak rychle, pokud neudělám nějaké zásadní změny ve svém vybavení. Takže dnešní stav (13.1.2020) je tento:

  • 777 spojení
  • 600 stanic
  • 112 lokátorů
  • 27 zemí (přibyly T7 a UA2)

Tabulka FT8 tropo spojení >800 km:

Značka Lokátor Vzdálenost (km) Report vyslaný Report přijatý
SF6F JN67QS 965 -08 -18
OV3T JN46QH 920 -18 -08
SM1FMT JO96BW 853 -03 -13
SM7THS JO76WU 840 -12 -21
OZ1CCM JO55MQ 805 -07 -16
IK6DTB JN72EG 803 -18 -18

Stanic vzdálených víc jak 600 km je celkem 81.

Tabulka nejslabších dekódovaných signálů (na obou stranách):

Report vyslaný přijatý
-21 16x 8x
-22 10x 5x
-23 4x 2x
-24 6x
-25 1x

 

Poznámka: Z této tabulky by se zdálo, že lépe vysílám než přijímám, ale vzhledem k nulové informaci o vybavení stanic na druhé straně z toho nevyplývá vůbec nic, snad jen to, jak slabé signály mohou být ještě použitelné.

Zavysílal jsem si i o Geminidách v prosinci (10 QSO) a trochu i o Kvadrantidách v lednu (5 QSO) provozem MSK144. Je to podle mne jediný mód, umožňující 100% random (náhodná) spojení – výsledek dekódování je jednoznačný a bezchybný. S potěšením jsem zjistil, že jeho používání je stále rozšířenější i ve střední a západní Evropě. Problémem zůstává nejednoznačnost časování sekvencí vysílání/příjem, kdy pro volací kmitočet 144,360 MHz platí doporučení IARU , tj. 30/30 sekund, ale program umožňuje (a je to jeho defaultní nastavení) 15/15 sekund, což by se jevilo v případě silnějších rojů jako výhodnější. Nelze však obě časování na jednom kmitočtu kombinovat, vzniká rušení, stanice (random – bez domluvy) mohou vysílat „proti sobě“ atd. Zatím ctím pravidlo 30/30 na 360, 15 po domluvě jinde. Ale s tou domluvou se bohužel ztrácí kouzlo čistého randomu.

Změny ve vybavení jsou naprosto nutné, jen musím počkat na jaro. Nová anténa 9 el. DK7ZB je připravená, zbývá pořídit vhodný stožár (min. 10, lépe 12 m) a nový rotátor Yaesu. Zkusím také aplikovat nízkoztrátový „pancéřový“ koax.