Koncem roku 2018 jsem zásadně obměnil svůj rudický Ham Shack. Prodal jsem Icom IC-746 a koupil Yaesu FT-991, spadla mi nechodivá anténa FD-4 a osvědčený dvoumetrový Quad GW4CQT jsem přesunul z TV stožárku na střeše na 4 dílný lehký vysouvací stožár (o výšce cca 8 m) na terase (to kvůli rušení rodiny bzukotem rotátoru).

Od poloviny roku 2016 bydlím ve všední dny v Brně, kde zatím není v panelovém domě o vysílání řeč (kromě FM). I když zvažuji použití 2m/70cm Yaginky na balkóně, nepřiměl jsem se zatím k vyvrtání potřebného otvoru v panelu. Takže vysílání probíhá o (některých) víkendech v Rudici, kam dojíždíme jako na chalupu.

Vzhledem k vývoji digitálních módů mě zaujala možnost využívat mód FT8 na dvoumetrovém pásmu, kde je pro tento mód určen kmitočet 144,174 MHz USB se šířkou pásma až 3 kHz podle nastavené šířky pásma přijímače. Vzhledem k tomu, že signál FT8 zabere cca 50 Hz, se do tohoto pásma teoreticky vejde 60 stanic bez vzájemného rušení. Pozoruhodnou vlastností módu FT8 je však možnost dekódování částečně se překrývajících signálů, takže počet stanic může být ještě vyšší. V praxi však na dvoumetru nikdy není a nebude tolik současně vysílajících stanic, naopak  silnější signály produkují i určité spektrum harmonických kmitočtů, ať už vznikajících nelinearitami ve vysílací cestě nebo v přijímači. Odhaduji, že na tomto kmitočtu by mohlo pracovat bez problémů tak okolo 20 – 30 stanic. To ostatně bývá poměrně častá situace v létě na pásmu 50 MHz (kmitočet pro FT8 je tam 50,313 MHz), když funguje sporadická vrstva E.

První spojení módem FT8 jsem navázal 16.11.2018 se stanicí IV3DXW ve čtverci JN65QQ, což je vzdálenost 475 km. To byl pátek večer. Následující víkend 17.-18.11. se poněkud zlepšily podmínky a já jsem udělal 49 spojení se 48 stanicemi, z toho 4 QSO přes 600 km, a ODX byl DL3YCX JO32PC 732 km. Něco podobného pro mne bylo dosud nepředstavitelné – jedině v nějakém závodě, pokud bych byl schopen bojovat s ohromným rušením od stanic na kopcích. Výsledek prvního víkendu mě samozřejmě nabudil, takže jsem si řekl: Zkusím, kolik spojení se mi v mých časových a technických podmínkách podaří za jeden rok. Mezitím se mi pokazily opotřebované pojistky výsuvného stožárku, takže jsem měl anténu rázem o 3 metry níž…

Během roku jsem vysílal celkem 118 dnů a výsledek ke dni 16.11.2019 byl:

• 644 spojení s 500 stanicemi, vše tropo šířením kromě 15 QSO via Es a 1 QSO (EI3KD) nepochybně M/S,
• průměrná překlenutá vzdálenost 329,4 km,
• 104 WW Lokátorů,
• 25 zemí DXCC,
• ODX: EA7AFM IN66TS 2321 km (šířením Es).

Denně jsem tedy udělal průměrně 5 a půl spojení. K debatě o tom, zda FT8 ano či ne, mohu přispět tím, že klasickými druhy provozu CW nebo SSB by se mi to bez účasti v závodech nebo aktivitách podařilo jen velmi těžko.

Dále mám za to, že řeči o nějakém automatizovaném provozu bez aktivní účasti operátora jsou alespoň v tomto pásmu nesmyslné, naopak jsem si musel osvojit řadu dovedností, jak pracovat s DX Clusterem, DXMaps, PSK Reportérem, sledovat předpovědi tropo šíření, správně směrovat anténu, zvážit zda volat výzvu nebo vyhledávat stanice, abych mohl co nejvíc využít kratinkých zlepšení podmínek. Je to hlavně o trpělivosti, tyhle otevření trvají leckdy jen pár minut. Moje QTH je sice 510 m vysoko, ale tzv. obzorová křivka není nic moc (viz obrázek), rušení je už dnes hafo i na vesnici a 7,6 km ode mne se tyčí Kojál, osázený radiotechnikou.